Prohlášení ázerbájdžánské diaspory ČR






Jménem představitelů ázerbájdžánské organizace v České republice a česko-ázerbájdžánské komunity se tímto dopisem chceme vyjádřit ke stávající situaci na okupovaných územích v Karabachu.


Jakožto Ázerbájdžánce nás především znepokojuje vzrůstající animozita mezi národy Arménie a Ázerbájdžánu, neboť je v našem zájmu mít se sousedními státy přátelské vztahy. Jsme přesvědčeni, že má konflikt v Náhorním Karabachu mírové řešení, a věříme, že tento názor sdílí také arménský národ. Mírové řešení problému je jak v ázerbajdžánském, tak i v celosvětovém zájmu, o čemž svědčí čtyři rezoluce RB OSN z roku 1993 požadující stažení arménských vojenských sil z okupovaného území.


Trápí nás, že se téměř 30 let po schválení těchto rezolucí v řešení problému nepokročilo, nýbrž naopak. Naděje Ázerbájdžánců, že arménský premiér Nikol Pašinjan povede řešení zamrzlého konfliktu správným směrem, zhasla v průběhu posledního roku, kdy Pašinjan označil Náhorní Karabach za součást Arménie. Situace se také výrazně zhoršila kvůli arménské provokaci z léta 2020, kdy arménské jednotky zaútočily na Tovuz, ázerbajdžánský region, který s Náhorním Karabachem nijak nehraničí.


Důsledky nedávné eskalace konfliktu a znovuobnovení vojenských střetů na sobě pociťují především ázerbajdžánští civilisté, na jejichž území k bojům dochází. Během ostřelování ázerbajdžánské pohraniční vesnice Gašalty 27. září přišla o život pětičlenná rodina včetně dětí ve věku 13-14 let. Po více než týdnu ostrých střetů zemřelo k pondělí 5. října na ázerbájdžánské straně nejméně 25 civilistů, 127 jich bylo zraněno. V sobotu 3. října zahájily arménské vojenské jednotky ostřelování města Gjandža, druhého největšího města v Ázerbájdžánu, o den později se ke Gjandže jako cíl přidaly Mingečaurská přehrada, město Xizi a region Abšeron nedaleko hlavního města Baku.


V souvislosti s obnovenými útoky na Ázerbájdžán nás o to více frustruje nedostatečná informovanost české společnosti a opomíjení historických faktů. Tímto dopisem proto chceme připomenout, že kromě Náhorno-karabašské autonomní oblasti (NKAO) se k dnešnímu dni nachází pod arménskou okupací také 7 dalších ázerbajdžánských regionů, jež nejsou součástí Náhorního Karabachu. Na rozdíl od Náhorního Karabachu, kde přispěla přesídlovací politika carského Ruska ke změně demografického složení ve prospěch arménské populace, tvořili většinu obyvatelstva těchto sedmi regionů i na konci 80. let 20. století Ázerbájdžánci. Během okupace bylo z této oblasti vyhnáno 630 tisíc původních ázerbájdžánských obyvatel. Arménské síly tyto regiony okupovaly jako pojistku proti případným útokům ázerbajdžánské strany. Podle rezolucí RB OSN se měla arménská armáda z těchto regionů stáhnout po ustanovení příměří. Nehledě na to, že příměří podepsáno bylo, zůstaly arménské jednotky na svých pozicích. I přes 30 let očekávání zůstává situace stejná a více než 20 % ázerbajdžánského území je stále okupováno. Prosíme vás tedy vzít v potaz situaci vysídlených Ázerbájdžánců, kteří již 30 let čekají na možnost vrátit se domů.


S lítostí sledujeme, že média výše uvedená fakta neuvádějí nebo zkreslují. Apelujeme proto na prezentování pravdivých informací z nezaujatého pohledu a perspektivy obou zúčastněných stran.


Nesouhlasíme s myšlenkou, podle níž se jedná o náboženský konflikt. Tento chybný předpoklad, že jde o islámsko-křesťanský spor, se bohužel často objevuje v médiích a uchytil se především kvůli lobbingu arménské zahraniční diaspory. Je pravda, že mají Ázerbájdžán a Arménie rozdílná převažující náboženství, Baku je však dnes, multikulturní město, v němž jsou zastoupeni vyznavatelé křesťanské, židovské i muslimské víry. Ázerbájdžán je domovem pro židovské, ruské, gruzínské a také arménské menšiny. Mezitím Arménie i nadále zůstává silně mono-etnickým státem. Obzvlášť kvůli vysídlování Ázerbájdžánců na konci 80. let je dnes Arménie nejvíce mono-etnickým státem bývalého SSSR.


Za nevhodné opomínání faktů považujeme označování Náhorního Karabachu pojmem sporné území. Takzvaná Náhorně-Karabašská republika není členy OSN uznávaná jako samostatný stát, naopak Náhorní Karabach je mezinárodně uznávaná součást Ázerbájdžánu. Je tudíž chybné toto území v médiích označovat jako sporné.


Dále se chceme vyjádřit k tématu genocidy Arménů. Tragické události z roku 1915 nepovažujeme za relevantní v otázce Náhorního Karabachu, jelikož se Ázerbájdžánu netýkají. Neustálé zmínky o genocidě při řešení Náhorního Karabachu se ukazují jako účinný způsob získat lítost a náklonnost veřejnosti vůči arménské straně, což může poškodit objektivitu názoru.


Odsuzujeme snahu využít dobré vztahy Ázerbájdžánu a Turecka k diskreditaci Ázerbájdžánu v očích světové veřejnosti. Je nutné zmínit, že Ázerbájdžán usiluje o rozvíjení přátelských vztahů se svými geografickými sousedy a udržení dobrých vztahů s Evropou. Mimo jiné má Ázerbájdžán vynikající vztahy s Českou republikou, Izraelem, USA a také i Ruskem, které má jinak v Arménii podstatnou vojenskou základnu ve městě Gjumri. Ázerbájdžán přispívá ke spolupráci s Evropou i zavedením ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan, který Evropu zásobuje ropou a který leží od konfliktní oblastí jen několik desítek kilometrů.

Ázerbájdžán je zastáncem dodržení mezinárodního právního řádu OSN a požaduje naplnění schválených rezolucí RB OSN. Náhorně-karabašské území a stejně tak 7 okupovaných regionů byly a stále jsou mezinárodně uznávaná území Ázerbájdžánu. Jejich okupaci proto považujeme za protiprávní.


Proto vás prosíme o podporu mírového řešení Náhorně-Karabašského konfliktu formou naplnění rezolucí OSN a veřejného odsouzení protiprávních arménských útoků na Ázerbájdžán.

S úctou,

Ázerbajdžánská komunita v České republice

199 zobrazení

Přihlaste se k aktualizaci zpáv

  • YouTube
  • Facebook
  • Instagram

© Azerbaijan Community in the Czech Republic, 2019.